Pohyb a beh, bojovníci proti rakovine

Na Martina Pospíchala a jeho príbeh si určite pamätáte. Po desiatich rokoch sa rozhodol opustiť korporát a začať pracovať naplno s onkologickými pacientami. Martinov príbeh ma zaujal aj z iného pohľadu – vo svojej práci sa snaží poukázať na súvislosť medzi našou mysľou, celkovým psychickým nastavením a prežívanými emóciami na strane jednej a naším zdravotným stavom, prípadne progresiou ochorenia na strane druhej. Martin je sám veľký športovec a aspekty športu a pohybu, ideálne v prírode, aplikuje tiež na svoju prácu s pacientami.

Poprosil som Martina, aby mi venoval krátky článok o pohybe a jeho vplyve na náš život, ale aj na život z onkologického prostredia. Dúfam, že ste po česky stále nezabudli, článok je, napokon ako Martinova práca, jedna veľká inšpirácia.

***

Pohyb je přirozenou součástí našeho života. Bohužel na to někdy zapomínáme. Naše tělo tvoří 200 kostí a 600 svalů. Je stvořeno k pohybu a mnoho tisíc let tomu tak skutečně bývalo. Je to (do určité míry) mechanicky fungující bio-stroj, který stejně jako naše auta potřebuje určitou údržbu a pravidelný pohyb.

Proč mluvím o autech? Protože někdy mám pocit, že mnoho mých klientů věnuje více času svým autům (pravidelně s nimi jezdí, dopřává jim pravidelný servis, dává do nich jen kvalitní palivo apod.) než svému tělu. Přitom pohybu není třeba mnoho. Stačí zhruba 20 – 30 minut denně. Například pravidelný pohyb čtyřikrát týdně po dobu 30 minut má prokázaný účinek proti zásadním civilizačním onemocněním, která nás dnes lidstvo sužují, tedy kardiovaskulárním a onkologickým nemocem.

To, že je pravidelný pohyb prevencí proti nemocem oběhové soustavy a srdce, by člověka většinou napadlo. Nicméně fakt, že to může pomoci i proti rozvoji nebo návratu rakoviny je skutečnost poměrně nová. V současné době je to z velké části prokázáno u nejčastějších typů rakovin, tedy prostaty a prsu.

Teď jak to funguje. Pravidelný pohyb působí jako přirozený stimulátor dobrého fungování imunitního systému. Ten pak funguje lépe a dokáže pravděpodobně včas zabránit zhoubnému bujení. Dále dochází k útlumu chronického zánětu, který je na pozadí mnoha chronických onemocnění dnešní doby (astma, kožní onemocnění apod.). Navíc je chronický zánět bohužel i určitým „podhoubím“ pro vznik rakoviny. V neposlední řadě dochází při pravidelné aktivitě k redukci tzv. volných radikálů, tedy látek poškozujících buněčné stěny. Omlouvám se za všechny ty vědecké termíny, ale je dobré si připomenout, že pozitivní účinek pravidelného pohybu nejsou jen nějaké „babské povídačky“, resp. že to funguje a nyní už víme i jak.

Existují nejrůznější druhy pohybových aktivit. Jednou z těch člověku nejpřirozenějších je chůze a běh. Je to druh pohybu, na který je naše tělo přirozeně konstruováno. Pohybový aparát je zatěžován jako celek. Stejně tak oběhový systém,  je stimulována peristaltika a mnoho další procesů v těle.

Vedle toho je prokázáno, že pravidelná aktivita má výrazné antidepresivní účinky a celkově zlepšuje náladu. Pohyb tedy působí nejen na samotné tělo, ale i na naši mysl. Mimo jiné se při pravidelném pohybu dostávají do hry látky jako beta-endorfiny a mnoho dalších. V mojí praxi s onkologicky nemocnými je pohyb často doporučovanou formou rekonvalescence (samozřejmě vždy s přihlédnutím k aktuálnímu stavu člověka po léčbě). Mnoho mých klientek (například po rakovině prsu) se věnuje pravidelnému pohybu, aby snížily pravděpodobnost návratu nemoci.

Je dobré připomenout, že méně je někdy více. Obzvláště, když s pohybem začínáme po delší době. Není potřeba hned běhat maratony (i když i takové klienty po prodělané rakovině mám :-). Je dobré začít postupně a nechat tělo na pravidelný pohyb přivykat. Následně se už nebude člověk muset nutit do pravidelného pohybu, půjde to samo.

Ke všemu výše uvedenému bych rád přidal bod poslední a sice, že pohyb je jednou z nejlepších prevencí negativních dopadů stresu na naše zdraví. Stresové hormony, které se uvolňují v situacích napětí jsou primárně určeny k pohybu (útoku či útěku). Pokud je „nezpracováváme = nehýbeme se“, tak mohou v těle zdá se „dělat neplechu“. Pokud tělu pravidelný pohyb (například běh) dopřejeme, tak nejen že zvyšujeme svoji kondici a psychickou odolnost, ale také mu pomáháme lépe se vyrovnat se stresovými látkami v našem těle.

PhDr.Ing.Martin Pospíchal